David Brin- Existence

Po delší době další kniha, kterou jsem nedočetl. Asi je to depresivní náladou knížky a tím co se teď děje ve světě. Když jsem se do toho začetl tak to nebylo špatné, ale nedělalo mi to radost.

Prvních šedesát stránek je strašně rozlítaných. Tahají vás od postavy k postavě a měl jsem v tom všem trochu zmatek. Jakmile se dějová linka trochu usadí a drží vás déle u jedné postavy vše se uklidní a začíná to do sebe zapadat. Kniha složená z několika příběhů. některé příběhy mě baví až moc a jiné jsou pro mě strašně nudné a složité. Jsem v pětině knihy a příběhově se nestalo nic až tak zásadního. Pětkrát jsem se rozhodoval, že nebudu číst dál. Nejde o žádná zábavné čtení. Docela na mě z toho padla depka, svět ve špíně prachu a utrpení. Lidstvo na vrcholu technologické vyspělosti, ale sužované nemocemi a bídou. Jeden večer čtení jsem si uvědomil, že až moc vět souvisí s moderními problémy a když ráno začala válka v Evropě, měl jsem chuť přestat číst a nakonec jsem i přestal.

---

"Uděláme spolu dohodu. Já se zamyslímnad možností, že svět bude dokonalejší, když ho vy, lidičky, naplníte mluvícímy krokodýly, plechovými filozofy, kyberkopiemi, které se dají volně stahovat a nesmrtelnými nerdy...pokud vy budete na oplátku dumat nad mou hypotézou, že lidstvo se už beztak žene kupředu moc rychle. Tak rychle a daleko, že jsme až po krk v rejži, kterou jsem si sami navařili."